Austrálie
FAKTA A ČíSLA:
- Rozloha: 7 713 364 km2
- Počet obyvatel: 1 766 2000
- Hlavní město: Canberra (279 000)
-
Další velká města: Sydney (3 699 000),
Melbourne (3 154 000) - Nejvyšší bod: Mt. Kosciusko (2230 m)
- Úřední jazyk: angličtina
- Hl. náboženství: křesťanství
- Měna: australský dolar
- Hlavní vývozní položky: zlato, další kovy a kovové rudy, diamanty, uhlí, maso,vlna a obilí
- Státní zřízení: federativní konstituční monarchie
- HDP na 1 obyvatele:17 070 US dolarů
Austrálie je zemí slunce, otevřené krajiny a živých, moderních velkoměst. Je to šestý největší stát na světě a navíc také jediná země, která je zároveň kontinentem. Austrálie je rozdělena našest států a dva územní útvary zvané teritoria. Patří k ní i ostrov Tasmánie. Každý .stát má svou vlastní vládu, jež se zabývá aspekty každodenního života, jako je školství, zdravotnictví a doprava. Austrálie má navzdory své nesmírné rozloze poměrně nízký počet obyvatel. Většina Australanů žije na úzkém pruhu půdy, jenž se táhne podél východního a jihovýchodního pobřeží.Vnitrozemí, známé jako buš, je příliš vyprahlé a neúrodné, takže nedokáže poskytnout obživu mnoha lidem. Pokrývá ho z větší části poušť nebo křovinaté pastviny, kde třeba celá léta nezaprší. Díky bohatým ložiskům nerostných surovin a pastvě pro obrovská stáda dobytka a ovcí je však tato oblast hlavním zdrojem bohatství země. Praobyvatelé Austrálie, nazývanítéž Aboriginals, sem původně přišli z jihovýchodní Asie zhruba před 40 000 lety. Evropané zemi objevili roku 1606, kdy se na jejím břehu vylodil holandský! námořní kapitán Willem Jansz. V 18. století se stala britskou kolonií. Tisíce lidí, kteří v Británii spáchali nějaký zločin, si mohly vybrat, zda půjdou do vězení, nebo se vystěhují do Austrálie. V důsledku toho má mnoho Australanů britské předky a země si zachovala pevná pojítka se Spojeným královstvím. Hlavou státu je britský panovník, kterého v zemi zastupuje generální guvernér. V poslední době však neustále sílí hnutí za přeměnu státu v republiku.
Zeměpis
Většinou plochý povrch Austrálie je zcela obklopen mořem. Ty nejvlhčí, nejúrodnější oblasti se nacházejí podél moře. Pobřeží na severu země se vyznačuje vlhkým tropickým podnebím s bujnými deštnými pralesy a mangrovníkovými močály. Úzký pruh úrodné půdy na východním a jihovýchodním pobřeží se zvedá ve skaliska Velkého předělového pohoří. Nejvyšším vrcholům tohoto horského pásma se říká Australské Alpy. Tady také pramení řeka Murray, která se pak na své více než 2500 km dlouhé pouti pomalu stáčí směrem k západu. Západně od Velkého předělového pohoří se táhnou rozlehlé, zvlněné planiny, jež tu a tam přecházejí v skalnaté kopce či nízké hory. Je to krajina křovisek, řídké trávy a vyschlých říčních koryt. Díky studniční vodě je zde možné pást hospodářská zvířata. Za těmito planinami se rozkládá obrovská náhorní plošina, jež pokrývá dvě třetiny západní Austrálie. Její vnitrozemí tvoří většinou nehostinná poušť, rozpálená divočina písku, kamene a rozpraskaného jílu. Na jihozápadním pobřeží se však lidé těší teplému, suchému létu a vlhké zimě. Ve vzdálenosti asi 25O km na jihovýchod od australského pobřeží leží hornatý ostrov Tasmánie. V důsledku zeměpisné odloučenosti Austrálie od ostatních zemí se zde vyvinulo určité množství rostlin a živočichů, které nikde jinde nenajdeme. Nejznámějšími australskými zvířaty jsou vačnatci, mezi něž patří klokani, wallabyové a koaly. K nejběžnějším stromům náležejí nesmírně vysoké neopadavé eukalypty a akácie se zářivými květy.
Fauna a flóra
V důsledku izolovanosti Austrálie a tichomořských ostrovů od ostatního světa se zdejší fauna a flóra značně liší od té, již najdeme v Asii, Evropě, Africe a Americe. V Austrálii a na Nové Guineji žijí jediní dva savci na světě, kteří kladou vejce-je to ptakopysk s kachním zobákem a ježura australská. Tyto země jsou také domovem zvířat, jež mají na břiše umístěný vak, takzvaných vačnatců, mezi něž patří klokani, wallabyové, koaly, vakojezevci, vačice, tasmánští ďáblové a vombati. Množství různorodých lokalit, jež se v Austrálii vyskytují, poušť, deštný prales, eukalyptový les, blátivé potoky a křovinaté porosty - slouží jako obydlí i celému spektru zástupců říše hmyzu, ještěrek, krokodýlů a ptáků. Různorodé klimatické podmínky a druhy výskytišť skýtají obživu velkému počtu zvířat, jež sem byla dovezena z jiných zemí, jako je například dobytek či králíci. Korálové útesy a písčité břehy ostrovů navštěvují želvy, krabi a mořští ptáci z Tichého oceánu..
Hospodářství
V
ětšina bohatství Austrálie pochází ze zemědělské výroby a hornictví. Přestože na značné části území panuje příliš velké sucho, takže se tam nedají pěstovat žádné plodiny, rozlehlé pastviny, které se táhnou napříč všemi státy, jsou ideální pro chov velkého počtu ovcí a dobytka. Plodiny, jako je pšenice, cukrová třtina a ovoce, se pěstují přibližně jen na pěti procentech zemědělské půdy, ale ta je díky moderním metodám farmaření neobyčejně výnosná. Z produktů australského zemědělství se kromě vlny, masa a mléčných výrobků vyvážejí také vína, vyráběná z révy pěstované na jihu země. Austrálie už od 19. století vyváží velké množství nerostů včetně zlata, mědi, stříbra a zinku, a to zejména do Velké Británie. V tomto století se stala jednou z předních těžařských velmocí na světě. V 50. letech byla objevena obrovská ložiska bauxitu (používaného k výrobě hliníku), železné rudy a uhlí a v 60. letech byl v zemi nalezen zemní plyn a ropa. Kromě zpracování nerostů se australské továrny zabývají také výrobou automobilů, látek, chemikálií a potřeb pro domácnost. Na místo Británie, dříve hlavního obchodního partnera Austrálie, se v posledních letech dostalo Japonsko a USA.Velká část australských pracujících je zaměstnána veslužbách, např. v bankovnictví, ve školství či zdravotnictví. Rychle se rozrůstá také filmový průmysl a australské televizní seriály a :filmy se prodávají po celém světě.
Lidé
Jako první obývali Austrálii domorodci (Aboriginals). Výraz "aboriginal" znamená "lidé, kteří tu byli na začátku". Šlo o kočovníky, jež se přesouvali z místa na místo a cestou si opatřovali potravu lovem a sběrem. Dnes k této etnické skupině patří pouze jeden a půl procenta australského obyvatelstva a velmi málo jejích příslušníků žije tak jako jejich předkové. Někteří obývají osady v buši, zatímco jiní se přestěhovali do měst. Nedávno některé domorodé kmeny úspěšně završily kampaň, v níž se domáhaly území, o něž je připravili evropští osadníci. Většina Australanů pochází původně z Evropy. Zdaleka největší procento osadníků sem dorazilo z Británie a Irska, usadil se tu však rovněž velký počet Řeků, Italů a Slovanů. Až do 50. let našeho století australský životní styl víceméně kopíroval život v Británii.
Od této doby jej obohacují tradice, zvyklosti a pokrmy dalších přistěhovaleckých skupin včetně Řeků a národů jihovýchodní Asie a Japonska. Města, jako je např. Sydney, se dnes pyšní směsicí kultur Asie a Evropy. Ať už Australané původně přišli odkudkoli, mají silně vyvinutý smysl pro národní identitu. Také se jim podařilo udržet při životě některé prvky průkopnického ducha prvních evropských osadníků, díky čemuž je Austrálie tolerantní, svobodomyslnou zemí. Přestože čtyři pětiny Australanů žijí ve městech, většina lidí zbožňuje život venku a ve volném čase se věnuje oblíbeným sportům, k nimž patří zejména kriket, kopaná, ragby a všechny druhy vodních sportů.
Historie
Aboriginalové obývají Austrálii už přinejmenším 40 000 let. Přišli pravděpodobně z jihovýchodní Asie; živili se sběrem rostlin a hmyzu, lovem ryb a zvěře. Patřili k mnoha různým skupinám, jež měly každá svůj vlastní jazyk a území. Byli hluboce nábožensky založení. V 17. století jako první zmapovali některé části australského pobřeží holandští badatelé. Anglický cestovatel James Cook roku 1770 prohlásil jihovýchodní pobřeží kontinentu za majetek Velké Británie a pojmenoval ho Nový Jižní Wales. První britští osadníci připluli roku 1788 do Botany Bay, jižně od Sydney. Šlo o 700 britských trestanců, odsouzených k nuceným pracím v Austrálii. Trestanci sem byli z Británie přiváženi až do poloviny 19. století, a tak vzniklo mnoho nových osad. K domorodcům se noví osadníci chovali nesmírně krutě. Na počátku 19. století se spousta osadníků přesunula do vnitrozemí.
Z jižní Afriky sem byly dovezeny ovce a vznikl vlnařský průmysl. Když bylo v zemi roku 1851 objeveno zlato, Austrálii zaplavila nová vlna přistěhovalců, kteří toužili vydělat si tady jmění. Roku 1901 se australské státy spojily a vytvořily samosprávný Australský svaz; hlavou státu však zůstal britský panovník a svazky s Británií byly stále pevné. Od roku 1945 přijíždí do země velké množství osadníků z Evropy a jihovýchodní Asie. Austrálie je dnes zemí mnoha kultur a vysoké životní úrovně.

